Publikováno - 30.09.2023
Když jsem se ptala, co by vás, moje sledující a čtenáře, nejvíc zajímalo ohledně Adámka, tak se skoro v každé odpovědi opakovalo "hračky a výbavička". V dnešním článku bych se tedy zkusila pověnovat hračkám.
Hned na úvod bych chtěla říct, že každé miminko je jiné a baví ho jiné hračky. Proto berte tento článek s nadhledem.
To, co mně přišlo super a Adámka to bavilo, jiné dítě nemusí bavit vůbec.
Musím se přiznat, že úplně na začátku jsem pro Adámka neměla v podstatě žádné hračky.
Jednu hrkačku od mojí mamky a spinkáčka od kamarádky.
A nechala jsem si vyrobit dřevěnou hrazdičku s tím, že buď na ní něco vyrobím, nebo nakoupím.
Říkala jsem si, že je zbytečné něco kupovat.
Přece, až se miminko narodí, budou chodit zástupy návštěv a každý něco přinese.
V lepším případě se zeptají, v horším budeme mít něco dvakrát.
Jo, takhle naivní jsem byla...
Návštěv bylo pomálu, nebo chtěly, abysme přijeli my, což jsem první měsíce fakt nechtěla, ale o tom až někdy jindy.
Zkrátka a dobře, zával hraček se nekonal - jako něco málo Áďa dostal - kousátko chobotničku, plyšového slona a zajíce hrající melodii, spinkáčka.
Zachránila mě Dituš (odkaz na IG), když psala - “Vyřadila jsem nějaký hračky po Karolce a Páťovi, nechceš je pro Adámka?”
A tak nám přišla první krabice hraček.
Pak ještě vyřazovala Denisa a i od ní jsme dostali.
Od obou holek kupuji oblečení po jejich dětech, takže věděly, že mi to můžou nabídnout a rozhodně se neurazím.
Tak získal Adámek svoje první hračky - kostky, kousátka, hrkátka, šustíky, vláček se zvířátky, hrací stoleček.
Jako malé miminko si Adámek hrál se vším a s ničím.
Upřímně, kousátka, jestli někdy nějaký kousal, tak to byl velmi vzácný okamžik. Ty kdybysme neměli, vyjde to na stejno.
Kromě dudlíku, prsa a teď jídla, do tý pusy nic nestrčí.
Vlastně kecám, miloval čokoládu (jako tu hračku, ne normální čokoládu samozřejmě), to teda kousal hodně, to bylo snad jediný.
Měl rád šustíky z DMka.
Všeobecně bych řekla, že všechny hračky byly do jeho malých ručiček moc velké.
Ty šustíci byly super a pak miloval a stále si s ním hraje - balónek Oball.
Dostal i auto a to má taky rád.
Mají dvě verze - čistě jen balónek a s hrkacími prvky.
Ten s hrkacími prvky Áďu moc nebral, byl pro něj těžký.
Ale Adámek byl a je tintítko, většina dětí má v půlroce větší váhu než on má v roce, to je taky důležité brát v potaz.
Jsou to takový malý, plochý, plyšový potvory. Dobře se v těch malých ručičkách drží a děti baví jak šustí.
Nevím jak se to jmenuje, myslím si, že je to taky z DM.
Adámek byl a je velký mazel a tuhle hračku měl vyloženě na mazlení.
Za tu spodní část se mu dobře držela, dával si jí k obličeji a pusinkoval ji.
V hlavičce má taky hrkátko a ty malý prťata ty zvuky prostě milují.
Takže první hračka, kterou jsem Adámkovi koupila.
Na doporučení jsem koupila hrazdičku od značky Bo Jungle.
Dá se předělat do několika poloh.
Z hrazdičky může být i stoleček pro starší děti.
Stála ranec peněz.
Potřebovala jsem jí rychle a nechtěla jsem někde hledat po bazarech.
Navíc to byla opravdu první hračka, kterou jsem Adámkovi koupila, tak jsem si řekla, že do toho investuji.
A dobře jsem udělala.
pozn.: (Kdyby chtěl někdo rejpat, samozřejmě, stejnou funkci by měla i hrazda z bazaru).
Nejenže Áďu zajímaly barvy, ale velmi rychle zjistil, že když do něčeho praští, nebo za něco zatahá, tak to hraje a to ho lákalo opravdu hodně.
Když začal konečně pást koníky, z hrazdičky jsem odmontovala nohy, položila na zem a začal objevovat nové funkce.
Po nějaké době jsem řešila, jak udělat s Adámkem jeden cvik, který jsme dostali na rehabilitaci a potřebovala bych na něj asi 10 rukou. Až mě napadlo, že ten panel z hrazdičky přidělám na postýlku a to mu poslouží jako motivace.
Musím říct, že si s tím chodí hrát stále.
(Pozn. Je mu jeden rok).
Přiznávám, že tahle hrazda se líbila i mně.
Co bysme asi mít nemuseli, je spinkáček.
Popravdě s tím Áďa spinkal jen chvíli a úplně stejně by mu posloužila látková plenka.
Nejlepší by možná i byla nějaká zmenšená verze plenky.
Matlal se s tím po obličeji, což v určitém věku dělají všechny miminka.
Ale u spinkáčka mu tam vadila ta hlavička. Ono se to nezdá, ale v těch malých ručičkách je prostě těžká.
Dřevěnou hrazdičku a na ní krásné hračky pastelových barev. Je to krásné jen pro nás dospěláky.
Adámka to vůbec nezajímalo, neměl motivaci k tomu zvedat ručičky, atd.
Všeobecně bych řekla, že hračky pastelových barev jsou krásné jen pro nás dospělé a děti milují ty zářivé barvy.
A když to ještě vydává zvuk, je to vůbec to nejlepší.
Další věc, kterou úplně nedoporučuji, i přesto, že i já jí několikrát dětem koupila, jsou měkké plyšové kostky.
Nejdřív byly na Adámka moc velké a teď už ho nebaví.
Už chce bourat komíny a snaží se dávat kostky na sebe a s těmi plyšovými to nejde.
Věc, kterou nevím, do které skupiny zařadit, jsou kontrastní kartičky / knížky.
Měli jsme kartičky i několik knih a mě přišlo, že to Adámka vůbec nezajímá, že je to tak akorát hezký na fotku.
Začíná ho to zajímat až poslední dobou, cca od 10.měsíce? Nevím přesně.
Zkrátka, až když je větší a my mu říkáme, co je na obrázku a případně jaký to vydává zvuk.
Tím bych uzavřela hračky pro ty nejmenší miminka, řekněme do půl roku.
Pak mi přišlo, že je tu období, kdy ho hračky neberou vůbec, kdy je nejlepší hračka maminka a stává se s z ní prolejzačka.
A když už byl unavený, tak se z maminky stala animátorka a dělala různý kraviny.
Objevovat hračky a jejich kouzlo začal zase až, když se blížily první narozeniny. Dejme tomu od 10.-11. měsíce.
Tím se dostávám k odpovědi na otázku:
Měla jsem už dávno před těhotenstvím a možná i předtím, než jsme se začali snažit, vysněné dvě věci, které pro dítě chci.
Houpačka Spectra od Utukutu a Activity domeček.
Activity domeček jsem Adámkovi koupila jen tak, prostě jsem věděla, že ho chci koupit, zrovna ho měli v akci a říkala jsem si, že už by ho to mohlo zajímat (bylo mu 10 měsíců).
Za mě je to super věc, která ty děti baví dlouho.
Postupně podle toho jak rostou, objevují nové a nové funkce domečku.
Ze začátku ho nejvíc bavilo otevírat a zavírat dvířka a prstíkem otáčet flitry.
Teď v roce, používá domek jako oporu k tomu aby se postavil.
Objevuje, co je na střeše, vyndává vkládačky. Zatím je teda nevrací.
My teda máme domeček Zoo od Elis design a součástí jsou i dřevěná zvířátka.
Se zvířatky si hraje, dává je do domečku a zase ven.
Domeček u nás jede takřka každý den, ale myslím si, že jeho největší využití, teprve přijde časem.
Až pochopí systém vkládaček, strkání kabelu do zásuvky, vázání tkaniček, apod.
My tedy máme domeček, protože nemáme zdi na to, abysme do nich mohli vrtat a ležící deska na zemi je podle mě nezajímavá.
Každopádně stejnou funkci vykoná i právě zmiňovaná deska, krabice a další varianty Activity produktů.
poznámka od Péti - jako vrtat samozřejmě můžeme, ale je to potom hodně vztekání, protože máme kamenný zdi a tak je to na jednu vyhovující díru zpravidla několik dalších, nevyhovujících. A ty zdi jsou poměrně hodně křivý, takže nic moc pro podobné aktivity jako je věšení něčeho...
Houpačku jsme Adámkovi koupili k prvním narozeninám.
Ale protože on z toho ještě nemá rozum, dali jsme mu jí o pár týdnů dříve.
A splnila, co jsem očekávala.
Áďa se nerad houpe, to jsem věděla.
Zkusila jsem to, byl hned pláč, takže my máme houpačku od začátku otočenou vzhůru nohama a Adámek jí zkouší přelézat.
Podle mě, má Spectra svojí zásluhu na tom, že se konečně rozlezl po čtyřech.
Adámka baví to přelézat, staví se u toho a na horní laťky si dává autíčka nebo zvířátka.
Do budoucna bych mu ráda udělala menší “opičí dráhu” a pořídila mu k tomu Piklerův trojúhelník a desku. Pokud někomu leží doma nevyužité, posílejte prosím nabídky.
Věřím tomu, že časem najde využití i jako houpačka, až bude Adámek opravdu naprosto stabilně sedět a bude se v tom cítit bezpečně.
Je věc, o které jsem nedávno Péťovi vyprávěla.
Za mě je to parádní věc i pro nás dospěláky a zvažuji, že to časem pořídím a budeme po tom chodit všichni a možná se příjdou projít i sousedi, kamarádi a náhodní kolemjdoucí :-D
No, jako takhle... Všichni jsme jako děti chtěli pomáhat mamince v kuchyni, přistrčili jsme si židli a bylo.
Dneska musíme mít učící věže, protože "přece jdeme ty děti něco učit"...
Co se týká bezpečnosti, je to určitě bezpečnější než židle. O tom žádná.
Jenže, taky je to další “krám” v domě, který musíte někam postavit, když se zrovna nepoužívá.
Asi si teď dost naběhnu a spousta z vás se mnou nebude souhlasit, ale za mě je to super věc, když nevíte, co s penězma a máte na to prostor.
My učící věž mít nebudeme.
Za prvé na to nemáme kuchyň a za druhé, za ty peníze mi dává větší smysl například ten Piklerův trojúhelník.
A jak budu řešit, když bude Áďa chtít pomáhat?
Už teď se potřebuje koukat, co tam dělám, přisunuji rostoucí židličku, zatím stejně nemá tak stabilní stoj, aby vydržel stát v tý věži. A pak budu řešit buď tou rostoucí židličkou, nebo normální židlí, na kterou si stoupne.
Všeobecně mi přijdou tyhle Montessori pomůcky a vůbec Montessori přístup super.
Máme už dokonce koupené dva Montessori sešity pro tříleťáky a jeden pro cca rok a půl starý děti, jsem zvědavá jestli to bude Adámka bavit.
Ale...
Chce to taky selský rozum.
Všechno to stojí strašných peněz, protože je to teď "moderní", protože materiál je drahý, je zatím spousta práce atd.
A tak je potřeba zvážit, jestli to člověk / dítě opravdu potřebuje, využije... Nebo jestli není zrovna pro vaši křehkou holčičku lepší místo houpačky koupit třeba kočárek.
Další věc je ta, že to, že to bavilo vaše dítě půl hodiny na návštěvě, neznamená, že si s tím bude stejně hrát i doma.
Na druhou stranu, dokud to nevyzkoušíte, nebudete to vědět. Je to prostě začarovaný kruh.
Já to kupovala s tím, že si tím plním svůj sen a pokud to Adámka nebude bavit, holt to se ztrátou pošlu dál do světa.
Naštěstí ho to baví.
Zvířátka prostě Áďa miluje, my už trošku méně, protože konkrétně tyto u nás jedou několikrát za den.
Adámek je vyndává z kufříku, my musíme říct, co to je, případně jaký dělá zvuk a on je zas do kufříku vrátí.
Pro dospělý trochu hra na nervy, ale Adámek si s nimi fakt vyhraje.
Teď už si s nimi hraje i sám, vyndává je z kufříku, prohlíží je, atd.
Ten kufřík je super i pokud občas někam cestujete.
Přihodím do toho pár dalších hraček a jedeme.
Fajn věc na motoriku.
Autíčka jsou docela malý, ale ne tak malý, že by hrozilo, že to dítě spolkne.
Další z věcí, kterou jsem si přála, aby Áďa měl a opravdu si s tím vyhraje.
Adámek kluka nezapře a hodně si hraje s auty a vláčky.
Nejdřív to vypadalo, že Adámek pochopí, co má dělat až tak ve dvou letech.
Ale pořád jsem mu to ukazovala a zkoušela mu to podávat a jednoho dne se mu to povedlo.
Je to teda zábava vždycky na chvilku a vlastně si to nikdy sám nevezme, ale když to v rámci tréninku vyndám, tak to ochotně poskládá.
Pro rozvoj motoriky dobrý, dítě se chvíli zabaví, ale není to něco u čeho by vydržel desítky minut.
Kelímky jsme dostali jako dárek, ty naše jsou konkrétně z Ikey.
Nejvíc využívaná hračka a beru jí skoro všude sebou.
Ze začátku boural komín (kolem 9.měsíce, asi), teď už se snaží dávat na sebe, nebo mi je podává a já stavím.
Děláme s nima i různý kravinky, například si je dáváme na hlavu a necháme je padat, za to jsme odměněni velkým smíchem.
Adámek miluje knížky. Po kom asi...? :)
Každý den prohlížíme a říkáme mu, co v nich je, jaké to dělá zvuky atd.
Nechávám ho i aby si prohlížel sám.
Nedávno jsme dostali balíček knih od Terezy Nekorancové (Pikola nakladatelství) - sháněla jsem totiž knihu "Péťa se učí mluvit" a Tereza mi napsala, že mají v redakci výtisk navíc a že mi jí ráda zašle.
Poslala rovnou Péti dva a k tomu ještě něco navíc.
Moc děkujeme.
(Knížkám se postupně budu věnovat detailněji až je budeme číst).
Péťa a jeho rodinka už s námi tedy žije pár týdnů.
Áďa zatím nevydrží listovat a číst postupně, ale když někde knihu otevře tak hned ukazuji, co tam je a postupuji podle instrukcí v knize.
Už se snaží napodobit např. hasiče.
Jsou to opravdu krásný knihy a vřele je doporučuji.
Podrobnou recenzi najdete u Báry (odkaz na IG) i s dalšími super tipy na dětské knihy.
Další na co přišlo několik dotazů jsou tipy na vánoční dárky.
Už před nějakou dobou jsem se zařekla, že nebudu nikomu říkat, co chci Adámkovi pořídit, protože pak přišly některé z mých kamarádek, že to dětem koupily, dřív než já Áďovi a mně to bylo líto.
Já vím, že jemu je to jedno, ale mně to prostě vadilo...
Ale když jste si o to napsali, tak vám to řeknu...
Neberu to jako tipy na vánoční dárky, ale prostě sepíšu, co a proč dostane Áďa.
Adámkovi bude přesně na Štědrý den 18 měsíců.
Dárků dostane zatím jen pár, myslím, že z toho ještě nemá rozum a nemá smysl ho přehlcovat dárky.
Navíc, já neuznávám jako dárek oblečení, které bych mu stejně koupila.
A co tedy dostane?
Týpí jsem koupila už na jaře.
Elis design měli zrovna nějakou akci a protože jsem věděla, že ho koupit chci, tak jsem ho koupila.
Těším se, jak si tam s Adámkem zalezeme a budeme si prohlížet / číst knížky.
Snad se mu bude líbit.
Další věc, kterou koupím od Elis design.
Je to takové 4v1 - balanční hra, nasazovací hra, navlékání a rybolov.
Myslím, že tohle bude Adámka hodně bavit.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli Albi tužku koupit už k Vánocům nebo až k narozeninám.
Nakonec jsem se rozhodla, že jí pořídím k Vánocům a uvidíme, jestli už to něco Áďovi řekne nebo ne.
Pořídila jsem "Rok v lese" - nádherně zpracované leporelo, které si myslím, že bude Adámka bavit dlouho a stále v něm bude objevovat něco nového.
Společně s touto knihou jsem ještě objednala "Dobrou noc, lvíčku!" - Kniha s baterkou. A tu dám Adámkovi k Mikuláši.
To bude asi z dárků od nás jako rodičů vše.
Možná ještě nějaký autíčko nebo jinou drobnost, uvidíme.
Od mojí neteře dostane první batůžek, to jsem zvědavá, co na něj bude říkat.
Snad začne do Vánoc chodit, aby si ho mohl poponést občas sám.
To by asi k tématu hračky bylo ode mě vše.
Pokud Vás něco zajímá, klidně se ptejte.
Pokud máte nějaký tip na hračky, sem s ním.
PS: Můžete milionkrát říct “Nikdy dítěti nekoupím věc, která vydává zvuk!” a stejně jí koupíte.
Základem je, aby ta věc měla on / off tlačítko :)